Třetí odboj? (A pak 4. a 5...)

25. února 2018 v 13:30 | ALKA-fejetony |  Mé kritické (?) myšlení
Můj 3. odboj

Bylo to při druhém kole prezidentských voleb v lednu 2018, kdy se mě členky okrskové volební komise zeptaly (vědouce, že jsem vystudovala vysokou školu), jaký mám titul.

Pravila jsem, že žádný, resp. že za jméno si mohu psát prom.žur. (promovaná žurnalistka, neb to mám na diplomu z UK). Ba dokonce bych mohla dopsat na UK Praha a dostat titul, který se dnes (nejméně od závěru 90. let) používá pro studium mého "kalibru", čili Mgr.

Což je titul, o němž říkám, že to je dnes (mnou míněno po roce 1995) kdekterý magor, případně megera. Titul Bc. má jistěže každý blbec. (Čímž ho nezpochybňuji až tak zcela - všechny tři mé dcery jsou Bc.)


Tím nechci říct, že za mých let by VŠ nevystudovali různí blbci, ale nebylo to tak běžné. A jsem konečně u svého třetího odboje, což je odboj proti komunismu. Vezmu to od začátku.

Začátek byl v prváku na fakultě, když jsem v květnu ze zkoušky z dějin mezinárodního dělnického hnutí dostala trojku. Což mi zkazilo průměr na prospěchové stýpko, a to tak, že o stovku. Takže hned při odchodu jsem zkoušející (Matyiová - tak nějak se jmenovala; zrovna se rozešla s přítelem a nebyla ve formě) sdělila, že nejspíš přijdu na opravu na podzim.

Jenže pak jsem začala chodit se svým budoucím mužem, takže učit se v létě na zkoušku, kterou ausgerechnet mám a zlepšit si ji jen kvůli penězům…

Nicméně jako podpůrný argument pro uznání TŘETÍHO ODBOJE to je použitelné.

Taky se říká, že každý SPRÁVNÝ vysokoškolák je jednou vyhozený od zkoušky. To se mi taky zadařilo. Blbé bylo, že to byla jedna ze závěrečných státnic. S ohledem na ten tzv. třetí odboj je dobré, že to byla štace z marxismu-leninismu.

První den státnic z ML a dopoledne. Jsem čtvrtá a před obědem poslední. Ty tři přede mnou vyhodily. Ten ypsilon ve slovesu je v pořádku - byly to tři baby (nečtěte bejby), které vyhazovaly.

Odpovídám na otázky, které jsem si vylosovala a odpovědi půl hoďky připravovala - není to nijak excelentní, ale je to v poho. Dvojka maximálně trojka to jistí. Jsem si myslela. A po všech odpovědích jsem byla přesvědčena.

Načež jsem dostala doplňující otázku: rozdíl mezi komunistickou stranou Kuby a naší, tedy KSČ. No blbá fakt nejsem, improvizuji perfektně, tak jsem to pojala geopoliticky: jakože ostrov, Karibik, USA na dohled, předtím kolonie, pak Baptista - zatímco tady otrokářství už dávno v tahu, povinná škola za Marie Terezie a zkrátka kořeny vzdělání a způsobu života odlišné, takže i cesty jiné…a blá blá blá. Teda žádná sláva, ale ne na vykopnutí. Ani samostatně vzato, natož s výkonem předchozím.

Poslední doplňující (absolutně jsem nechápala proč další doplňující otázka - ty regulérní jsem zodpověděla na 2 - 3; tu kubánskou doplňující taky…) byla na převraty v Rwandě - Ugandě. Rovnou říkám - ani tehdy jsem netušila (a dodnes netuším a tušit nehodlám) - že jestli v Africe byla někdy nějaká Rwanda spojená s Ugandou, tak co s nima bylo.

Zato vůbec nepochybuji, že tohle bylo poprvé (leč nikoliv naposledy), kdy jsem se zhoupla na židli, koukla na ta paka před sebou myslíc si: holky jo, ponesu si následky, ale vy jste takový krávy, že tohle nezkousnu. Pak jsem to udělala na pracáku v roce 1993, a mezitím a nejspíš i časově po té taky.

Tak jsem se zhoupla na té židli a tříčlenné ženské komisi v naprosté pohodě vyjmenovala převraty ve Rwandě - Ugandě v letech 1956 - 1970. Naflákala jsem jim je tam co tři roky. Většinu z nich jsem dokonce připsala vojenské juntě, čtěte chuntě. S úsměvem na rtech.

A šla jsem. S vyhazovem, abych si ten úsměv na rtech moc neužila. A protože po mně byla pauza na oběd, tak se za pár minut zjevil tajemník komise, Miroslav Šiška (absolvent téže fakulty, posléze dělal v deníku Právo, takovou tu historii) a pravil: "Ty jseš úplně blbá. Ty víš, že tam budeš mít tři klimakterický baby a přijdeš v minisukni a namalovaná. Co jsi čekala?!!!"

A aby to bylo to pravé ořechové, tak vedoucí katedry ML Josef Blagonravov zjistil, že ty jeho podřízené první den každého od státnice vyrazily - a dal příkaz: dnes už žádné vyhazovy. Takže spolužák "řeznický synek" jdoucí první po O, hned prošel.

Z toho jsme byli, my vyhození, na mrtvici, protože "řeznický synek" byl právě ten případ, které známe dneska - někdo, kdo má VŠ a člověk neví, jak je to možné…

Leč k mému třetímu odboji mám jistěže další důvod. Kámošky, které se přihlásily k rigorózní zkoušce = udělat zkoušku na doktorát a být tím pádem PhDr., mě překecaly, ať jdu taky. Nu což, zaměstnavateli to nevadilo (teda ne že by mi dal studijní volno; až na tolik ho můj titul nezajímal, stačilo absolvování VŠ; ale den placeného volna na zkoušku nebyl problém).

A teď jsem konečně u toho 3. odboje. Neb ve finále, teda finále pro vyhazov (co se zkoušky týče, byla to první třetina otázek a hned poté bylo zřejmé, že odpovídat můžu cokoliv a všechno a stejně nemám šanci), jsem dostala otázku, které spisy Klementa Gottwalda jsem četla.

No já žádné - což jsem řekla. Takže bylo vymalováno.
Dneska - si nic nenalhávejme - to byl třetí odboj = nečíst nic, co napsal Gottwald!!? Na fakultě žurnalistiky??!

Aby bylo jasno - nechci titul PhDr. (byť vzhledem k tomu, proč jsem jej nedostala, bych se mohla domáhat), jelikož jsem po něm nikdy netoužila.

Zato kdybych mohla dostat vyšší důchod - za ten třetí odboj, který jsem evidentně prokázala, tak se hlásím.

Pravda je, že jsem byla nejen v KSČ, ale dokonce jsem s komunisty organizovaně přežila i ty nejhorší antikomunistické roky (a řeknu Vám, žádná psychická sranda to nebyla) - byla jsem i v KSČM a skončila jsem s organizovaností stejně jako Československo. To šlo do kopru od 01. 01. 1993 a já stejně tak vrhla do kopru své členství.
Přesto jsem furt levicová. Do Parlamentu ČR komanče volím. Ale ta nádhera, že VLASTNĚ JSEM TŘETÍ ODBOJ, takže bych mohla mít vyšší důchod…

Teda neumím si představit, že bych to vůbec udělala. Natož co bych pro to udělat musela. Ale neříkejte, že dneska, jak je kdekdo ukřivděnej, bych neměla šanci…Na ten vyšší důchod. Za ten svůj 3. odboj.

Jenže tyhle nápady mám jen proto, že - s dnešním únorem - je najednou kdekdo dizidentem. A kdekdo - a že jen nešel do prvomájového průvodu - odbojářem tzv. 3. odboje…

Proti těmhle kecům jsem já "zabojovala" proti režimu neuvěřitelně…
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | Web | 25. února 2018 v 13:51 | Reagovat

Teď jsi se parádně odkopala; až nastane další převrat, kdoví jestli ti to připočítají k dobru. Leč novinářka tělem duší (navíc odbojářka 3. odboje) nemůže psát jinak, než pravdu. Rozumím tomu. Dokonce i vím, ke které ze tvých knížeček pro holky toto vyznání připojíš.
Až přijedu k vám, dáme si stopečku koňaku na znamení, že jsme přežily i horší věci... ;-)  :-D

2 Alka Alka | E-mail | 25. února 2018 v 14:10 | Reagovat

Odkopaná = říkám, co myslím, jsem furt. Jen bych někdy měla zvážit, že "mluviti stříbro, mlčeti zlato"... ale to zhusta neumím.
A pozor - tohle bude třetí knížka pro dcerunky ... furt mám problémy s rešeršemi...50. léta a tak...

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 25. února 2018 v 15:42 | Reagovat

Dostat u státnice Rwandu - Ugandu, dopadl bych asi podobně, protože jediné, co jsem tehdy věděl o Ugandě, bylo to, že Uganďan John Aki-Bua vyhrál na olympiádě v Mnichově zlatou medaili v běhu na 400 m překážek v novém světovém rekordu, což by komisi nejspíš nestačilo :-). Ono stačilo, když jsem u své zkoušky řekl, že sloučení dvou německých republik je v budoucnu nevyhnutelné. Naštěstí se zkoušející tak bála, aby se to někdo nedozvěděl, že byla ochotná mi dát jedničku, jen když na to všichni zúčastnění co nejrychleji zapomeneme. Ostatně, kdyby mě za to vyhodili, přišel bych to po sloučení NSR a NDR reklamovat, to ještě ani nestihlo být promlčené :-).

Ono je to těžké. Mého dědečka komunisti zavřeli na 12 let a dědečka mé bývalé manželky popravili. Tak se někdy nad těmi informacemi o tom, kdo všechno byl "třetí odbojář", který svůj odboj páchal tím, že v tramvaji odmítal sedat na červené sedačky, směju podobně jako vy ve vašem článku.

4 Alka Alka | E-mail | 25. února 2018 v 17:48 | Reagovat

[3]: Přesně. Je to velmi těžké. Můj děda a strejda Vilda byli taky v 50. letech zavření (každý na cca 2 roky)za tzv. sabotáž proti "socialismu" ( ten by vyhlášený až v 60.roce, takže proti "republice"), a tím pádem byl i strejda Pavel na vojně coby PTP... A bylo to jinak, než se dneska tak fabuluje.
Strejda Pavel(PTP) to měl tak, jak psal pan Švandrlík - a že ho pak za to "političtí vězni" stírali, míním pana Švandrlíka a vojína Kefalína...

S tím sloučením Německ jste mě dostal - to jsem řekla v roce 1987. V červenci. S tím, že to bude do tří let. Pak se uvidí, co bude následovat. Pravda, lehce jsem se sekla...

5 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 26. února 2018 v 12:19 | Reagovat

Zaujal mě třetí odboj,nechci zlehčovat, ale tehdejší situaci, ale kde byla zodpovědnost! :-?  :-)
Já, kdybych bývala mohla, šrotím se, potím se a byla bych vděčna rodičům, že mohu takovou školu absolvovat. No nakonec s noblesou a uspokojením jste mohla pracovat tam, kde jste pracovala, byť jako členka KSČ i KSČM :-D Nebylo zbytečné provokovat "dámy" z komise [:tired:] Přičítám to nezkušenému mládí.
Každopádně jsem se pobavila, zabojujte za ten třetí odboj  paní Alko."Páč" - jak vy píšete by se to vyplatilo mít větší důchod a tak by jste si mohla pak zajít koupit do Globusu něco z té reklamy pod vašim článkem. :-D
Souhlasím, také se mě zdá nepřiměřeně ublížených bývalým režimem, už jen čekám jak někdo napíše, že si nesměl ani na WC "prdnout" kdy chtěl. S přáním pohodových dnů a tvůrčí inspiraci výše podepsaná ... :-D

6 Alka Alka | E-mail | 27. února 2018 v 7:19 | Reagovat

[5]: Tak jsem se nad tou zodpovědností zamyslela a FAKT SI NEVZPOMÍNÁM, ŽE BY JI NĚKDO Z NÁS NĚJAK SPEŠL MĚL.
Rodičům jsme jistěže vděční byli, protože i když se dalo vystudovat za pár stovek měsíčně, pro rodinný rozpočet to byla zátěž. Proto jsem taky zvažovala opravu té zkoušky, protože jsem mohla mít prospěchové stipendium 350, ale kvůli té trojce jsem skončila na 250 korunách.
Jenže to víte - ve 20 letech jsme to s tou zodpovědností fakt nepřeháněli.
A k té práci - ano od roku 1978 jsem plných 12 let pracovala tam, kde jsem chtěla. Po "sametu" 1989 se mi to taky "zúročilo"... jé - já si počkám na 4. odboj... ;-)

7 Ajka Ajka | 27. února 2018 v 9:00 | Reagovat

Tleskám, taky to novodobé masové disidenství nějak tak vnímám. A představ si, že mne se Veselý-Blagonravov na tátu zeptal. Proto mi asi tenkrát nenalil. :-)

8 Alka Alka | E-mail | 27. února 2018 v 9:04 | Reagovat

[7]: Copak, copak? Taky byl taťka dělnická třída štrejchlá inteligencí a nikoliv ministr? ne že by mi odpověď nebyla jasná.:-)
Mimochodem do 4. odboje a případných dalších Tě beru s sebou - stačí, když dožijeme sto a více let... :-D

9 Jana Jana | E-mail | 27. února 2018 v 21:51 | Reagovat

Akademik Blagonravov byl v té době šéfem Hvězdného městečka, či jak se to jmenovalo, prostě Bajkonuru. Se zeťákem jsem koňak nepila, naštěstí jsem s ním nedošla do bližšího kontaktu u zkoušky, co si vzpomínám. Ale zřetelně si pamatuji, jak nám opakovaně líčil, že se ráno na záchodě naučí každý den 30 slovíček cizího jazyka. Už nevím jakého.

10 Alka Alka | E-mail | 2. března 2018 v 14:45 | Reagovat

[9]: No vida, hned mám další podnět k rešerši. A pak shora UVEDENÉ DOPÍŠU, DOTVOŘÍM (vč. mazání komentářů určených pro blog), GRAFICKY DODĚLÁM...
No ještě to bude trvat. ;-)

11 Jana Jana | E-mail | 2. března 2018 v 16:09 | Reagovat

Počúvajte, Kefalínová, čo vy si predstavujete pod takým slovom rešerše? Já osobně vycházím z francouzštiny: chercher=hledet, rechercher=vyhledávat, znova hledat (přeneseně z toho nové sepisovat ze starých dokladů a dokumentů).
V Tvém případě (psaní 3. knížky pro děvčata) mi to vychází jako vzpomínky Tvé i bližních, štrejchnuté reáliemi.

12 Alka Alka | E-mail | 2. března 2018 v 21:57 | Reagovat

[11]: No právě - ty reálie...teda reálie mých bližních.
Ty obecné nejsou problém - kdekdo je dneska za dizidenta... :-? A všude se dá dočíst...:-?
A inu ano - terazky som majorom - ale Ty´s mi s Blagonravovem dopomohla,a takých Vás není moc... :-(

13 Ježurka Ježurka | Web | 7. března 2018 v 16:47 | Reagovat

Alko, až se příště sejdeme, probereme to naše mládí, ten tvůj 3. odboj a moje rebelantství. Jo, taky jsem původně chtěla studovat novinařinu, ale nevyšlo to, bohužel. Ne, že bych neuspěla, ale byly jiné problémy. Tak příště, ano? ;-)

14 ALKA ALKA | E-mail | 8. března 2018 v 6:34 | Reagovat

[13]: Libuško, určitě ano - viz i odpověď na Tvůj komentář u "Plachá,...".
Já jsem se ve svých 19 letech už nebála vlka nic - tak jsem na tu žurnalistiku šla. Nakonec tam nebyl takový nátřesk = hlásilo se nás 180 a brali 60.
Určitě o tom musíme dát řeč. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama