Co furt děláš? (Vrátíš se?)

27. října 2016 v 10:10 | ALKA |  Věk není žádná sranda

"Co furt děláš?" - ptá se mě už dobře 4 roky sousedka T.(nezaměňovat se sousedkou V., již jsem "pomlouvala " s láskou), která - na rozdíl ode mne - má manžela a také má vyhřezlé ploténky, které si nechce nechat operovat. Takže má bolesti zad podstatně častěji než já. A taky skoro nic tím pádem nemůže - od nošení nákupu, přes luxování, po vynášení odpadků... Taky na rozdíl ode mne. Protože to já nejen fyzicky můžu, ale taky reálně musím.

"Co by - konečně nic, prostě maňána", odpovídám s vědomím, že musím měsíčně zkontrolovat, jestli všichni sousedi zaplatili zálohu na vodu a pár stovek na fond údržby - páč to jde z mého účtu. Pak pro sichra juknu, jestli máme platnou revizi elektro, plynu, hromosvodů, komínů…páč už pár let to je (bezplatně - já jsem taková hodná) na mně.

Což mi zdaleka nevadí tak jako fakt, že se ze zákona mění četnost revizí. Z původních pěti let na kdeco se staly tři roky (tedy pakliže nezůstalo pět), případně rok (u komínů). Aby toho nebylo dost, tak se sem tam změní norma, takže plynový spotřebič už musí být připojen jinak, taky hlavní vodoměr musí být jinde, atd. A já hlídám nejen termíny, ale i novely zákonů. Z nich plynoucí změny, jejichž realizaci nejen platím z účtu, ale musím i zabezpečit. Tohle mě malounko sere.


Daň z nemovitosti jsem zaplatila v dubnu, pojištění baráku v červenci; mezitím jsem se mejlem prokonverzovala s ČEZem kvůli zálohám na společné prostory, a znovu si vynutila placení společných prostor čtvrtletně; netuším, proč se mi poslední tři roky snaží narvat na společné prostory měsíční zálohy, ale mne nedostane! Byť letos jsme mejlovali i na téma: výměna elektroměru, jeho stav, potřeba zajištění hlavního jističe (a to, prosím, vím o čem mluvím!).

Pak tu mám zálohy na vodné a stočné: za barák platím ze svého účtu a spolupodílníkům vyúčtovávám ročně, ovšem měsíčně mě, resp. vodu zálohují. Což každoročně nejen vyúčtuji, ale případně - páč voda se furt zdražuje, tu více, tu méně - i zvýším zálohy. Ze svého účtu a tudíž i sousedům. Měsíčně dokládám obdrženou i vydanou částku. Letos už tady taky vodovody a kanalizace dvakrát něco dělaly, takže mi poslaly sms, kdy voda nebude - což jsem sofort dala sousedům na vědomí...

To - a leccos s tím související - je kvůli baráku. Ale taky mám rodinu. Občas se o ni i starám - po všech těch letech, kdy už vlastně nemusím...

Třeba připravuji a vařím jídlo dětem…Všechna děcka sem jezdí radostně proto, aby se tu setkala.(Z Plzně, Prahy, Opavy.) Čili tři dcery: jedna s manželem a mými dvěma báječnými vnoučaty, druhé dvě mají přítele.

Už neuklízím před návštěvou vnoučat. Jsou dost velká na to (první a třetí třída), aby jim něco prachu nevadilo. A mají-li potřebu se plazit po linu, tak viry a bakterie tu nenajdou, zatímco zaprášené hadry vypere jejich maminka (zdravím, Naděnko).

Ono stačí to nakupování a vaření. Vaření nesnáším, všichni to ví. A teď si vemte, že pár z těch, jimž vařím, milují sladké; ostatní ne; další pár jsou vegetariánky, ostatní radši maso…no a sem tam do toho někdo zrovna v tuhle chvíli tohle jídlo zkrátka nemusí…To nemluvím o tom, že nádobí pro 8 - 9 lidí fakt nemám. I na bramborovou kaši vařím na jeden oběd brambory ve dvou hrncích...Naštěstí se tu všichni sejdou tak 4 x ročně. A Naděnka jde mýt nádobí...

Občas nakupuji a vařím sobě, utírám prach, luxuji, jistěže peru (jen výjimečně žehlím), stírám podlahy, umeju okna, zaleju svých 20 kytek… ač zdravá, jak rybička - sem tam jdu k doktoru-lékaři; nenajdu měsíc, kdy by ke mně někdo nepřišel na návštěvu - a klídek, vítám ji. (Teda až na letošní červenec - co víkend, to tady někdo. Čili co víkend, to praní povlečení a ručníků a nakupování a vaření.) Přičemž "běžné" návštěvy sousedky, kámošek ap. jsou jistěže častější. Což je něco, co u sousedky T. nehrozí. I její neteř a švagrová ke mně tak dvakrát ročně přijdou na tajnačku, aby T. nevěděla...

V roce 2013 jsem napsala dceruškám knížku "Dokavaď si pamatuji"; v témže roce jsem skončila s doučováním angličtiny sousedovic kluka - páč jsem mu vysvětlila to podstatné a on s tím dosud vydržel (teď spolu posíláme balíky a nahazujeme pojistky, páč něco takového se mu stává zejména, když jeho mamka není doma - a já z toho mám radost = hoch má k metru devadesát a já se s úsměvem ptám: "Tak copa´, dítě?"); v roce 2014 jsem děckám napsala knížku "Střípky z dovolených". Kromě toho jsem si v roce 2014 přivydělala na cigára korekturou diplomové práce; v roce 2015 jsem si přivydělala na cigára korekturou dizertační práce; a začla jsem psát blog.

Sem tam vyrobím nějakou kreativitu (vskutku prosím nezaměňovat s kreaturou) - letos dětem a sestřenicím pexeso. Čili dvakrát různé druhy, takže 2 x 32 fotek, zhusta mnou nafocených. Tahle kreativita mě stála dost času (už jen najít ty fotky a buď oskenovat, nebo zkopírovat), navíc to zadávám až po našetření peněz, čili jednou za dva roky. Takže nejenže já už nevím, jak se to dělá, ale výrobce rozšíří možnosti, takže zkoumám a tápu. Přičemž pexeso jsem dělala letos prvně, dosud to byly fotoknihy. Jestli jste to někdy dělali, musí Vám být jasné, co času to PRVNĚ stálo, aby to za něco stálo. A protože ráda fotím - byť blbiny - tak je dávám na rajče; což sice něco času zabere, ale mnohem víc se časově trápím vkládáním popisek...

Letos pokračuji s blogem a začínám rešeršovat (to je zatím hodně velká nadsázka) třetí knížku, v níž svým dětem napíšu, co naše širší rodina v posledních 50 letech. (Zatím dobrý, tohle je dobře na 3 roky práce. Práce = rešerší a poznámek a nástinů...délka této činnosti závisí na Alzheimerovi, který se snaží; na vině je i Wikipedie, která se nesnaží... Zaboha nedokážu zjistit, jestli mezinárodní mistrovství ve skocích do vody bylo v Litvínově fakt v roce 1974 - neb já tehdy viděla na vlastní oko ze vzdálenosti jednoho metru Klause Dibiasiho, mistra světa ve skocích z věže, a Phila Boggse, mistra světa ve skocích z 3m prkna.)

Mám ovšem i pravidelné činnosti, a to zábavné, bych se nenudila - cca každý třetí den se trápím nad sudoku a cca každou 3. sobotu hupnu na PC na slovní fotbal. Přičemž čtení zdejších blogů mi začíná zabírat čím dál víc času - však najmě Kitty (a její letošní ANKETY), Baru, Lucie třetím rokem z Itálie, userka na Islandu ap., za to stojí. Jsou lepší než sudoku, páč jsou zábavnější; což neznamená, že u jejich blogů není potřeba myslet.

Našly by se další drobnosti, ale ty jsou velmi nepravidelné: jako že pozvu děti na bramborák - a mejlnu jim, ať koupí primalex, páč vymalují kuchyň; nebo jako třeba že vyrazím do hospody se spolužáky ze základky, případně do divadla s kámoškou Erikou. Taky furt fotím, ať už návštěvy, nebo své mičurinské úspěchy. Letos - ač jsem nevolila - jsem dva víkendy dřepěla v okrskové volební komisi. K tomu to, co nestojí za zmínku, ale děje se a čas zabírá. Včetně třeba toho, že si ausgerechnet sousedka T. zabouchne - naštěstí má klíče u mne. Ostatně nejen ona. Ale jen ona se mne pravidelně ptá, co furt dělám.

Naštěstí umím poměrně dobře organizovat, takže si dokážu vyšetřit spoustu času, abych byla lemra líná, což si báječně důchodcovsky užívám. Prostě maňána" - odpovídám této sousedce.

Leč po pětiletém syslování na penzijní připojištění jsem loni přišla ke 40 litrům. Rozdělit dětem? - To není nic moc. Prožrat a prokouřit? - To je škoda. Tak jsem vyrazila na Kypr. All in. Kamarádka Svátek, která věděla, že letím, na mne vrhla dotaz: "Vrátíš se?" Dost mě to rozesmálo. Jo, vrátím - vlastně teď, když to čtete, čekám v Praze na letišti na kufr.
Ale tahle otázka mě dostala - na rozdíl od té, co furt dělám. Ale nevrátit se v šedesáti? Na to už je pozdě. Nejspíš. Asi. Možná. Snad. Uvidím příště.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 27. října 2016 v 10:34 | Reagovat

Tak to jsem zrovna v době, kdy ty čekáš na kufr, po přečtení tohoto článku tvrdě dosedla na prd*l! A seš možná podle mínění dalších lidí "lemra líná"! Svatá seš! A ten pobyt si zasloužíš. Užij si ho a zdravím tě - stejně ti to nedá a nakoukneš na blog.
Osobně tě můžu potěšit: asi dám soutěž o pěkný fraktály a taky chystám scuky. Praha ale bude asi až příští rok. Teď se zrovna zotavuju a "zčišťuju" po včerejší oslavě-neoslavě hospodářových 70. narozenin. Jen co mě stálo nahození jeho novýho NB - tajně a bez pomoci! To proti tobě jsem lemra superlíná; ale zase jinak. Užij si pobyt a VRAŤ SE! Svěží a vyležínkovaná na sluníčku :-D

2 Lucie Česalová Lucie Česalová | E-mail | Web | 27. října 2016 v 20:28 | Reagovat

Správné rozhodnutí (myslím ten Kypr). U toho návratu...neposoudím. Kypr neznám ani z fotek. Tak doufám, že si o něm brzy počtu...ale jinak musím  s poklonou napsat : "činorodá děvčica"

3 Alka Alka | E-mail | 28. října 2016 v 9:48 | Reagovat

[1]:,[2]: Kdepak děvčata, opravdu jsem lemra líná (a smím to o sobě říkat jen já a chraň pámbů každého, kdo by mi to řekl do očí!) a užívám si to. Na rozdíl od vás (Kitty se stará o hospodáře a hospodářství; Lucie o partnera a dvě malé děti a navíc v Itálii), tak já se řídím heslem Co můžu udělat dnes, můžu stejně dobře udělat zítra nebo za tejden... Zatímco Vy se musíte denně starat.

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 28. října 2016 v 11:14 | Reagovat

[3]: Každý se o něco musíme starat. Ty se teď starej, abys si dáchla a vrátila se plná sil... :-)

5 Alka Alka | E-mail | 30. října 2016 v 10:24 | Reagovat

Pro Lucii
http://pirce.rajce.idnes.cz/Kypr_cerven_2013_Kykkos_a_hrobka_Makaria_III/

a protože neumím vložit dva odkazy najednou, tak bude ještě ten letošní, ale to je hlavně o Cavo Maris beach hotelu. ;-)

6 Alka Alka | E-mail | 30. října 2016 v 10:26 | Reagovat

[2]:Hafo fotek na tomto odkazu.
http://pirce.rajce.idnes.cz/Kypr_2016/

7 Lucie Česalová Lucie Česalová | E-mail | Web | 30. října 2016 v 11:10 | Reagovat

[6]:Diky diky diky, a muzu napsat jen: PARADA nejvetsi...az jsem z toho dostala hlad :-D...

8 Alka Alka | 30. října 2016 v 11:14 | Reagovat

[7]:Já se tam mj. jela taky najíst... :-D

9 Lucie Česalová Lucie Česalová | E-mail | Web | 30. října 2016 v 12:07 | Reagovat

[8]: Nečetla jsem někde, že je škoda to "Prožrat a prokouřit?" :-D  :-D  :-D Já na sobě taky pozoruji, že se měním čím dál tím více na "gastroturistu" :-D a k tomu kouření...kafe bez cigára stojí za prd. Nemá tu správnou chuť. Jinak opravdu moc pěkný fotky, budu muset taky někam vyrazit.

10 Alka Alka | 30. října 2016 v 13:17 | Reagovat

[9]:No joooooooooo, ale je rozdíl prožrat to v tom, co koupím v supermárketu, a v těch báječně udělaných rybách na Kypru... I brambory tam mají bezva chuť... ;-)

11 Lucie Česalová Lucie Česalová | E-mail | Web | 31. října 2016 v 12:57 | Reagovat

[10]: Ta chuť brambor bude patrně tím slaným vzduchem :-D :-D. Mě na těch fotkách tak hrozně zaujaly slávky, že jsem dneska pelášila na rybí trh jich pytel koupit. Teď hudrám, kdo je očistí. Až dohudrám, udělám to sama :-(

12 Alka Alka | E-mail | 31. října 2016 v 14:48 | Reagovat

[11]:Jestli nedáváte kopr, zvu se na véču

13 Lucie Česalová Lucie Česalová | E-mail | Web | 31. října 2016 v 15:03 | Reagovat

[12]: Kopr já taky nerada. Dělám je buď s pomerančema (to dneska nehrozí, je to pracnej opruz) nebo "al pomodoro". A to dneska hrozí, páč rajčatovou omáčku už jsem koupila hotovou. Jen to čištění, to čištění....přístě je koupím vyloupané. Já, co jsem si zamilovala, byl v Barceloně....nevím jak to pojmenovat...šnečí mix :-D...různé druhy šneků v pikantní omáčce. Chvilku mi sice trvalo, než jsem překonala odpor, ale potom...nebe na zemi.

14 Alka Alka | E-mail | 31. října 2016 v 15:12 | Reagovat

[13]:Šneky jsem v životě nejedla, ale když je nebudu muset dloubat z ulity...kdo ví.

U Vás teď hlavně myslím na to zemětřesení...Jste mimo že jo ?

15 Lucie Česalová Lucie Česalová | E-mail | Web | 31. října 2016 v 19:19 | Reagovat

[14]: Doporučuji vyzkoušet, ale rozhodně ne připravovat doma, je to docela pracnej fujtajbl. Ad zemětřesení. Řím není v seismicky aktivní oblasti, takže jsme "mimo". Jen tyto otřesy už byly hodně silné, takže jsme je pocítili i my. Ten poslední dost citelně, ale beze škod (když pominu riziko infarktu při četbě okultní literatury). Já bydlím v Ostia (římský přístav cca 25km od Kolosea) a tady nebyla ani panika, v Římě,jak jsem pochopila a slyšela, lidé vybíhali z domů a preventivně byl zastaven provoz metra. Mě hrozně zamrzel pád basiliky v Nursii, byla totiž jediná v Evropě, kdy bylo možné zažít návrat do středověku na vlastní kůži.

16 Intuice Intuice | E-mail | Web | 1. července 2017 v 12:29 | Reagovat

Jsi nějaká moc moc akční, až jsem z toho čtení unavená! :-D

17 alka-fejetony alka-fejetony | E-mail | 3. července 2017 v 8:55 | Reagovat

[16]: Klídek, to byla čestná výjimka. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama