Když se téma týdne srazí s tématem srpna 1968

22. srpna 2016 v 22:43 | ALKA |  Mé kritické (?) myšlení

V srpnu 1968 mi bylo 13 let, takže si přinejmenším něco pamatuji. Pamatuji si, že i naší ulicí jely tanky Varšavské smlouvy (nejspíš byly sovětské, páč kdyby sem - do Sudet - vrazily tanky německé, tak by nebylo co řešit - bychom se bránily i klacky; míněno zuby, nehty).

Projelo jich jen pár během dopoledne, páč tu neměly co dělat. (Nemyslím jen v republice, myslím v naší ulici.) V poledne už stál na hlavní ulici sovětský klučina, který vojska dirigoval "správným" směrem. Nicméně těch pár tanků, co stihlo jet naší ulicí, bylo zasypáno - no to hodně přeháním - růžemi. Děcka z naší ulice měla radost, že mohou vorvat kytky ze záhonu důchodce, který jim furt a neustále a kvůli každé prkotině nadával, a tak mu trhala kytky, co to šlo a házela je na tanky…něco jako květen 1945.


A inu ano, bylo to hned z počátku toho prvního týdne, kdy všichni byli zmateni. Sověti, kteří nás v 1945 osvobodili… co tu dělají? A i já, třináctiletá, jsem vzala kladívkovou čtvrtku a zelenou fixou na ni napsala (azbukou, resp. rusky) LENINE, VSTÁVEJ, BREŽNĚV SE ZBLÁZNIL. Celé to bylo A TVOJE IDEJE DOČISTA ZAZDIL, jenže to už se mi na tu čtvrtku nevešlo. A připínáčky jsem to dala na dřevěnou desku na hlavní ulici. Tedy na tu ulici, kudy tanky dál jezdily a na níž stál ten "regulčík". A z názvu je jasné, jak jsme ideově tu "bratrskou pomoc" brali…

Hoch, ten shora zmíněný sovětský klučina, netušil, která bije. Ani nevěděl kde je, natož proč. Bylo mu asi tak 18 let. Byl to takovej drobnej, nevelkej, modrookej, blonďatej Ivánek. A my - bylo nás pár ve věku 12 až 16 let - jsme se na něho vrhli "Co tu děláš?" On netušil, my netušili - divili jsme se všichni. Dodnes si pamatuji, že na vojnu se dal na 7 let…

Můj táta byl členem Lidových milicí. Což v srpnu 1968 znamenalo, že dostal z trezoru zbraň, jakože pistoli, patrně i s ostrými náboji, kdyby bylo třeba se bránit. Taky dostal vysílačky na spojení mimo veřejnou síť.

Což si pamatuji proto, že zbraň doma čistil a já na ni nesměla ani sáhnout, zato vysílačky jsme šli spolu vyzkoušet; jaký je dosah (nevím, jak jsem se tehdá hlásila, dneska by to bylo jasné TADY OREL, TADY OREL, JAK MĚ SLYŠÍTE).

Což na druhou stranu znamená, že když dnes putinovská propaganda ukazuje zbraně, které v roce 1968 měly být použity proti vojskům Varšavské smlouvy - tak má pravdu. Armáda i LM měly hafo zbraní k použití, ale nepoužily je. Neb do nějakých 10 dní VŠICHNI ZJISTILI, že šlo o bratrskou pomoc. (Zbraně šly zase do trezoru.)

Dneska víme, že šlo o invazi. Taky víme, že v roce 1968 při této invazi:

- zemřelo 102 lidí; z toho 72 Čechů, 30 vojáků Varšavské smlouvy; anebo zemřelo 200 lidí; z toho 102 Čechů, 72 sovětských vojáků. Dále "víme" že - lišící se - počty mrtvých jsou z prvního týdne invaze; nebo jsou z celého roku 1968…

Víme zkrátka všechno a kdeco. Nebo že by ne?
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Bobla Bobla | 22. srpna 2016 v 23:46 | Reagovat

Krásně napsané, když jsem upustila od podstaty celé události, zasmála jsem se tomu milému humoru ... do trality mě ale navrátily poslední řádky. Nikdy více...

2 Bobla Bobla | 22. srpna 2016 v 23:47 | Reagovat

[1]: *reality :)

3 Alka Alka | 23. srpna 2016 v 7:20 | Reagovat

[1]:To samozřejmě; i já se obejdu bez vysílačky. :-D

4 Adéla Adéla | Web | 23. srpna 2016 v 10:01 | Reagovat

To je moc pěkně napsaný. Už nikdy více, z žádné strany.....doufám!

5 alka-fejetony alka-fejetony | E-mail | 24. srpna 2016 v 7:54 | Reagovat

[4]: Dík za pochvalu a jistěže oboustranný (až všestranný) souhlas s doufáním.

6 Kitty Kitty | E-mail | Web | 30. srpna 2016 v 18:03 | Reagovat

Doufám, že zvrat z této strany byl konečný. Bratrskou pomoc očekávám od svého bratra a ne od mocenských nátlaků KTERÝCHKOLIV států! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama