" Kdyby kytky fackovaly – chodíš samá modřina“,

6. června 2016 v 7:07 | ALKA |  Prostě sranda (společenská)

řekl mi před nějakými 37 lety jeden můj spolupracovník, když viděl, jak se chovám ke kytce, kterou jsem měla na psacím stole. Něco na tom bylo a je.

V podstatě neexistuje kytka, z níž bych nedokázala do roka či dvou udělat bonzajku (dvoumetrový fíkus nevyjímaje, ač v tomto případě to trvalo 4,5 roku. Načež se mu jako bonzajce nelíbilo a zašel).

Přitom se ke kytičkám chovám, jak se má: dokonce s nimi hovořím. Asi před dvaceti lety jsem měla v oblibě nějaké ty fialky, o něž se v podstatě netřeba moc starat. Já s nimi i pokecala: "Helej se, jestli nebudeš kvíst, tak si trhni, koupím si jinou."

A že jsem jich pár zakoupila…


Pak jsem kytkám začala vysvětlovat, že holt jsou u kuřačky, tak se buď vyrovnají s nikotinovým mikroklimatem, nebo mají smůlu. A víte co? Silní jedinci přežili. Třeba mám tlustici (u nás doma se jí říkalo gumovník, čímž jsem toto označení převzala), bude jí někde mezi 50 a více lety; pamatuji si ji jako dítě. Já ji mám 13 let, od smrti své maminky (právě dnes by jí bylo 86 let, kdyby před 13 lety nezemřela), která už ji měla hafo let od své maminky. Proto ten rozptyl (let). Pořád se docela slušně drží, takže na příští jaro jsem jí naplánovala "zmlazení". Letos jsem to vyzkoušela na pár třicetiletých stoncích - a bonzajkujou se, co to dá.

Přesto mám doma asi dvacet pokojových kytek, které se celkem dobře drží. Přesto že je různě stěhuji nejen z okna na okno, ale i v rámci jednoho pokoje. Některé dokonce příležitostně i kvetou (calanchoe se to jmenuje?). Dokonce mi ob rok kvete i pár let stará orchidea. Letos vypadá, že je konečná. Z toho jsem poměrně smutná, protože z orchideje jsem ještě bonzajku nevypěstila - vždycky radši chcípla.

Já mám ostatně problém i s tím, abych doma v květináči vypěstovala plevel. To není humorná nadsázka, to je realita. Loni jsem si od sestřenice přivezla asi 5 sazenic plevelu, který jí rostl na zahradě a voněl po citrónu. Tuto vůni nemá rád hmyz, od malých mušek po komáry. Zasadila jsem do květináče, lehce zalévala… Letos mi z těch pěti sazenic vyrašila jedna. Přes málo sluníčka, které tady je (spíš začalo být až po Svátku matek), by měla mít aspoň třicet cenťáků… Má necelých sedm. Na tu jedinou hovořím vlídně: "No tak, neblbni; tak hezky citrónově voníš, hmyz to odpuzuje; co mám udělat? Sluníčko máš podle možností, hnojivo taky…" Tohle je jediná kytka (teda plevel), která by mne určitě nefackovala. Přesto mne evidentně nemusí. No, však uvidím, jaro tady teprve lehce začíná.

Nicméně jsem chtěla domů něco žlutě kvetoucího. Toto " chtění" jsem zhmotnila do objednání si žlutě kvetoucího ibišku. Na doma. Chápu, že tu nemám Středomoří, kde ibišek dorůstá tří metrů jakožto živý plot u baráku…ale udržet by se v pokoji mohl.

A co se nestalo? (To je eufemistická otázka, protože se to pochopitelně stalo.) Tři týdny měli v květinářství zálohu na žlutý ibišek, aby mi sehnali, a konečně sami zjistili, že nic. Tak žlutě kvetoucí čínskou růži (= ibišek) nemám. Holt se budu pečlivě starat o ty kytky, které mám - už proto, jak se drží.

Ale kouřit kvůli kytkám nepřestanu; když jsem nepřestala vinou ceny cigár. Přesto mám kytky fakt ráda. O zmíněnou, po přeslici dědičnou, tlustici se starám jak o vlastní. Což bohužel nevylučuje to úvodní na mne mířené: "Kdyby kytky fackovaly, chodíš samá modřina."
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Magda Jogheeová Magda Jogheeová | E-mail | 6. června 2016 v 11:15 | Reagovat

Ani nemůžeš vědět, jestli těm kytkám dýmením nakonec neprospíváš... třeba na nějaké potvory to funguje (co já se natrápila s puklicí)...
Jo, žlutý ibišek jsem minulý týden viděla v OBI, dnes tam nebyl, ale určitě zase bude...

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 7. června 2016 v 18:22 | Reagovat

Tak ibišky já mám venkovní. A nejsem ve středomoří...
Je fakt, že už je mám pod okny asi pět let a za tu dobu k té hlavní větvičce přirostly všude asi dvě, ale to doroste, já tomu věřím :-)
Jsou pěstované ze semínek, tak na ně nesmím moc spěchat :-)
Ale jak rostou okolo Labe, v zahradách... Vždycky, když jeden z "dovolené" od našich, slintám a závidím :-) A doufám.
Doufám, že i ty moje...
Moje kytky taky moc nevydrží, ale co mi většinou přežije, je vánoční hvězda. A letos dokonce začala červenat, po třech letech, co jí mám :-)
No a mučenka, té se v tom našem vlhku daří :-)

3 Jana Jana | E-mail | 22. června 2016 v 16:26 | Reagovat

Pěkně jsi to napsala! Já s oblibou nadávám vánočnímu i velikonočnímu kaktusu, fakt to funguje, rozkvetou. A u známého taky. Tlustici (crasula) jsem měla letitou, tvarovanou, až jsem rozhodla, že ji budu letnit. Bohužel sešla na spáleniny. Teď si chovám její dceru a vnoučata.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama