Vím, že nedožiju pravdy, ale co aspoň trochy objektivity?

8. května 2016 v 12:01 | ALKA |  Mé kritické (?) myšlení
Mám ráda historii; ráda jsem se ji učila, ráda jsem hledala další informace. Takže už za mlada jsem zkoumala; neb informace se daly najít zcela odlišné a rozhodně velmi různé. Stejně tak jsem zkoumala "za mlada" svých dětí, a to nejen historii, kterou se učily ve škole…
I když tou školou a dějákem to začalo: Marie Terezie zrušila trest smrti - řekli dceři v dějepise.

Co?!! Mařka že zrušila trest smrti?!! Na to přišla učitelka jak??!!! A chudák dcera, která měla jen napsat jakýsi jednostránkový, a tehdá ještě rúčo - ne na počitadle - referát na dějepis, dostala hodinové školení o Marii Terezii, osvícenství a Josefovi II., zhusta doloženém konkrétními citacemi z knih, o nichž netušila (jakož nejspíš ani její učitelka a ten, kdo psal dějepis pro 6. třídu), že existují. V šesté třídě už byla dcerka tři roky po roce 1990 a tedy po vydání nových PRAVDIVÝCH učebnic historie. Přesto jí sdělili, že Marie Terezie zrušila trest smrti. Což je blbina. Marie Terezie zrušila upalování čarodějnic - stručně řečeno.


A já, jíž se dostalo referátu ke čtení proto, abych opravila případné chyby českého jazyka, jsem udělala to školení. Dítěti jsem vysvětlila, dítě napsalo druhou verzi - a dostalo jedničku. Přesto že napsalo něco jiného, než se ve škole učilo.
No ještěže aspoň tak - byla jsem ochotná jít se do školy bavit o historii. Protože mně byste nevysvětlili, že ve škole známka z čehokoliv závisí na momentálním politickém systému. (A že se tak po 1990 dělo a mám to z vlastní zkušenosti.)

Mne i na základce a posléze gymplu učili dějepis učitelé, kteří neměli problém s tím, říci nám, že v roce 1945 nás osvobodila Rudá armáda a v západních Čechách až do Plzně to byli Američané, a to podle demarkační linie, kterou si vítězné mocnosti domluvily.

Já jsem na základku chodila v 60. letech. Na rozdíl od toho, co se blábolí dnes, tak nás učili nejen ruštinu, ale i němčinu a angličtinu (byli jsme pravda v okrese jediná jazyková škola - pak tu byla ještě jediná sportovní a jediná matematická základní devítiletá - tedy v okrese).

A na základce jsme na anglinu měli říďu, který byl někdy ve druhé polovině 60. let v Anglii a nás v osmé třídě se vtipně zeptal: "Víte, co je striptýz?"

A rozebral nám strip a tease a my se všichni červenali; učil nás i hafo báječných anglických písniček od lidovek (It´s a long way to Tipperery), přes koledy (Good king Wenceslas), potažmo Cliffa Richarda (Congratulations) a Sandy Show (Puppit on a string - co začíná ječákem "Áááj wonder if maj….- česky to zpívala Přenosilová, která ječela Mááám od dědečka loutku…) až po americké (My boney is over the ocean či Clementaine). Netuším, píši-li to správně, tak se pro sichra omlouvám - to víte, učili mě to na základce a teď jsem v důchodu.

Nicméně pořád mě nějak mas-média mas-írují, jak vždycky bylo v minulém režimu všechno špatně. Ondyno jsem na archivu ČT 24 zhlédla, jak banány za komančů - v přepočtu na dnešní ceny - vyšly tak, že 1 kus za 100 korun. Někdo tam pravil.

To nezkousnu. Dokonce ani kdyby k tomu řekl, že ještě koncem 70. let stálo pivo v hospodě 1,70 Kčs. Což neřekl.

Já mám jinou zkušenost: v polovině 80. let jsem měla plat 2 300 Kč. Za bydlení jsem platila 300,- Kč měsíčně, v čemž byl nájem, elektřina, plyn, voda, odpady, koncesionářské poplatky za TV (rádio jsem nikdy neměla), deník Čs. sport, týdeník Kino a Stadion…

Dneska mám předčasný starobní necelých 7 tisíc (po valorizacích) a tři stovky mám zálohu na vodu…noviny a týdeníky už leta nekupuji, natož abych je měla předplacené, elektřinou, plynem i vodou šetřím, co to dá (páč kdo mne zná, ví, že musím mít na cigára - z 8 korun za krabičku Spart, dávám 78 korun za krabičku PS, přičemž tu dvacku denně hulím furt - prosím, žádnou osvětu na toto téma).

Tak asi tak. A napsala jsem si to ke svému dnešnímu svátku, který slavím od roku 1985, neb od října 1984 mám tři děti.
Takže matka fakt jsem.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 8. května 2016 v 23:21 | Reagovat

Pamatuju, jak jsem ohromila učitelku tím, že Jan Žižka byl nejen z Trocnova, ale taky z Kalicha :-)
No vida a po pár desetiletích to učí i moje děti :-)
Jsem zvědavá, co se bude učit princeznička, až doroste do té správné třídy. Tahle paní učitelka už by měla být v důchodu...

2 Alka Alka | 10. května 2016 v 8:10 | Reagovat

[1]:To mi připomíná skok Horymíra na Šemíkovi z Vyšehradu. Jeden uháněl k Neumětelům, druhý k Radotínu...dodnes nevím, kdo kam. :-)

3 Jana Jana | E-mail | 10. května 2016 v 13:12 | Reagovat

To my jsme ještě na gymplu (1970-1974) zpívali: "Mí bony jsou za velkou louží, mí bony jsou za velkým sí (sea)...."

4 Alka Alka | 10. května 2016 v 15:07 | Reagovat

[3]:Jak to, že Vás učili nějakou "imperialistickou", neb americkou, písničku...?!

5 Lucie Česalová Lucie Česalová | E-mail | Web | 11. května 2016 v 1:31 | Reagovat

Opožděně vše nej k svátku. Já na tohle téma moc nekomentnu. Ale Sunar mi v té době patrně chutnal. Asi i banány. :-D. Ani jsem netušila, že naše rodina byla tak movitá, že jsme si je mohli dovolit. :-D. Já když to tak porovnávám (nemyslím teď přepočet euro/koruna), tak mi na domácí příjmy připadne ČR dost drahá. No co už. V textu jsou zmíněny koncesionářské poplatky. Ty mi tu hnuly neskutečně žlučí. Neplatila jsem je. Jsem lajdák a nestydím se za to. Navíc stovka je stovka. A nebyla jsem jediná. Proto zdejší filutové spojili své síly s dodavatelem elektřiny a tu stovku nám přimáznou v červnu k účtu. Jedno odběrní místo - jeden poplatek :-D.

6 Alka Alka | E-mail | 11. května 2016 v 2:09 | Reagovat

Mně připadne ČR taky drahá - vzhledem k poplatkům za bydlení (v lepším případě JEN 10 x dražší všechny shora uvedené položky, než jsem platila a za 5 lidí! v 1989) a průměrný plat či důchod. A to průměrný důchod - cca 11 litrů - jde úplně mimo mne (7 litrů). Ale inu ano - akceptuji. Taky mi nic jiného nezbývá. Ale ať - do pr....- mi netvrděj, že jeden banán byl za stovku.
Díky za přání.
Vím, že jste mladá, takže: co Vy a dítě? Nějaký plán? :-)

7 Jana Jana | E-mail | 11. května 2016 v 22:54 | Reagovat

Ta píseň: Mí bony jsou za velkou louží....to byla naše gymnaziální tvořivost. Naše angličtinářka zvaná Šmidra, byla kostnatá nepraktická žena, která jednoho dne přišla ve svém krásném vlněném shetland svetru opačně, copánky měla na zádech. Šprtka ji to o přestávce řekla, Šmidra se nám převlíkla v reálu.

8 Lucie Česalová Lucie Česalová | E-mail | Web | 12. května 2016 v 7:18 | Reagovat

[6]: [6]:Chacha, Já a dítě už raději žádný plán. Mám dva kluky. 3 a 2 roky (přesněji 11 měsíců rozestup). Skorodvojčata, takže určitě nemusím vysvětlovat, jak je doma živo a že zprávy typu "Pobřeží zasáhlo tornádo" mě spíše rozesmějí než rozpláčou. A to jsou vlastně mé dva důvody proč velmi uvažuji o návratu do Plzně. Školství a zdravotnictví zde jsou tragédie, tedy z našeho pohledu. Italům samozřejmě připadne vše OK. Ale to by bylo na dlouhé povídání.

9 Alka Alka | 12. května 2016 v 10:27 | Reagovat

[8]:Tak Vám dodatečně taky vše nej k Svátku matek a ke skorodvojčatům pevné nervy.

10 Kitty Kitty | E-mail | Web | 30. srpna 2016 v 21:55 | Reagovat

Jen kulím oči nad bohatostí komentářů. A k svátku matek gratulace ;-)

11 alka-fejetony alka-fejetony | E-mail | 31. srpna 2016 v 19:42 | Reagovat

[10]:Je Ti, Kitty, jasný, že Svátek matek byl první květnovou neděli, že jo ? Ale i tak díky za dodatečné přání, a máš-li děti, i Tobě dodatečně vše nej k tomuto svátku.

12 Kitty Kitty | E-mail | Web | 31. srpna 2016 v 19:58 | Reagovat

[11]: Jsem bezdětek ;-) Jo, nějak mi nedošlo, že komentuju starší článek :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama