Třetí míza je, když…

6. května 2016 v 7:07 | ALKA |  Věk není žádná sranda

Aniž bych se chtěla dohadovat o roku sem a pár letech tam, tak bych životní etapy člověka (jako jedince, nikoliv jako druhu) rozdělila na:

Dětství. V podstatě do 20 let; čímž je zřejmé, že sem zahrnuji i pubertu. Doma jsem dětičkám vždycky říkala: dokud nechodíte do školy, máte bezstarostné dětství; dokud chodíte do školy, máte ještě chvíli dětství - už se starostmi, ale pořád to je brnkačka. Jak skončíte se studiem, máte reálný život, a to už nemusí být žádná sranda. Rozhodně nastane dost starostí a odpovědnosti, které šly zatím mimo vás.


Mládí, čili první mízu. Od 20 do 40 let; sem ještě může spadat studium, ale už je odpovědnost na jedinci, nejen na rodiči. To je jedinec (bez ohledu na pohlaví) plný energie a elánu. Dokonce běžný člověk bez větších problémů dokáže vychovávat děti - obvykle jedno až tři. A protože vím, k čemu směřuji, tak musím napsat, že i jedinec (já), který tělocvičit přestal de facto hned po promoci, tj. ve 24 letech, ještě v 35 letech dokázal vyluxovat svůj byt 3 + 1, pravda jen 51 m2, za čtvrt hodiny.

Krizi středního věku, tj. od čtyřicítky do 50 let. Krize středního věku je něco, co ne každého potká, zato když potká, je to poměrně výrazný úkaz, takže byl zevšeobecněn na termín krize středního věku. Většinou se týká chlapů. Ještě to není na výměnu manželky, ale už to může být na pořízení si milenky. Taky motorky a tedy kožené bundy; někdy i prvního tetování a podobných hovadin. Prostě je to něco jako potřeba žít jinak než dosud, protože najednou se zdá být život fádní a jednotvárný. Je to něco jako možnost naposledy se vzbouřit. Tím je dán i okruh těch, kteří do krize středního věku padnou - nějakým způsobem a z nějakého důvodu jsou najednou se svým životem nespokojeni. Ženských se to obvykle netýká.

Lapení tzv. druhé mízy. To je téměř terminus technicus u chlapů. Existuje to i u žen jakožto syndrom ujíždějícího vlaku. Nastává po padesátce, trvá cca 10 - 15 let; ze zkušenosti svých kamarádek - čímž nezevšeobecňuji - je to u ženských od 50 - 59 let; u mužských od 50 do nevidím. Žena tímto postižena si nachází milence, věk zhusta nerozhoduje, ale mladší je lepší. Často jde předtím na plastiku. Tu kvůli povadlým prsům, tu kvůli tuku v pase či na břichu, tu kvůli kdečemu jinému. Záleží na hloubce syndromu ujíždějícího vlaku a financích. Co se mužů týče, dá se tento časový úsek kontinuálně spojit s tím, který jsem právě vymyslela (neb jsem tento termín dosud neslyšela) a nazvala "třetí mízou".

Mezi 65 a 70 lety nastává ta "třetí míza", člověk ještě neinfantilní (nebo v to aspoň doufá), ale už ztrácí soudnost. Tady bych se nejspíš opřela do chlapů. Nehodlám si dělat nárok na pravdu, ale řekla bych, že tohle období mají jen chlapi. A pakliže nastane, skončí nejspíš až úmrtím.

Vycházím z toho, že soudná ženská už v šedesátce ví, že je fyzicky hodně jinde, než byla před 30 lety. Já to mám příkladně dané tím vyluxováním celého bytu - v pětatřiceti jsem zmákla vyluxovat celý byt za čtvrt hoďky, dneska za čtvrt hoďky vyluxuju jen obývák (a ještě jsem skrzevá své zahulené plíce tak zničeně udýchaná, že si před dalším luxováním dávám cígo…).

Chlap tuhle sebereflexi nemívá. Pánové, sorry, vole, error, ale fakt si to myslím.

Ve věku, kdy byste měli uvítat důchod a neopruzovat společnost a nezabírat místo nezaměstnaným, tak kandidujete na prezidenty, dřepíte v politických i státních funkcích, plodíte děti, u nichž nedožijete ani dokončení základy - což, v případě, že je finančně zabezpečíte, nevyčítám - , bouráte ve svých Ferrari…a tak nějak. To ženská v tomto věku nedělá.

Mne takhle před cca 7 lety dostala reportáž v televizi: Jako děsnou poctu tam byl příspěvek o chlapovi, který šel v 92 letech do důchodu (dělal v ČSSZ) a NIKDY nepřišel do práce pozdě. Řeknu Vám - máloco mě kdy tak pobavilo a současně tak iritovalo, jako tahle reportáž.

Dědek už od nějakého roku 1992 nejspíš trpěl stařeckou nespavostí, takže proč by přišel do práce pozdě, když byl vzhůru od, řekněme, 4 ráno. Přišel včas, pak hodil chrupku, vzbudil se na oběd, po obědě si zdřímnul a stačil se probudit včas, aby nedělal přesčas. A ještě bych řekla, že to byl on, který mi srpen co srpen posílal formulář na potvrzení o studiu pro má dvojčata na VŠ a já srpen co srpen posílala formulář zpět s vysvětlením "akademický rok začíná v říjnu, v říjnu pošlu potvrzení o studiu". Jestli to náhodou fakt nebyla práce toho pána, netuším, děcka další rok promovala a žádná potvrzení o studiu už nebyla třeba.

Ale tohle bych viděla jako tu třetí mízu, s níž by bylo třeba něco udělat. Už to není o sexu, vlastně ani o reprezentaci, ani o penězích - snad jen o těch 15 minutách slávy; respektive ješitnosti chlapů - ještě můžu...ať už cokoliv.
Pánové, jistěže i dámy, nebojíte se, že místo toho, abyste v sedmdesátce šli v poho do důchodu, tak Vás voliči, diváci, čtenáři, posluchači prostě nebudou chtít? Místo na vrcholu skončíte…vlastně tak, jak si zasloužíte. Třetí míza by měla znamenat, že si každý v tomto období uvědomí, co má a smí a měl by.

Nebo aspoň - co by už fakt neměl.Jenže to bych pak nemusela prorážet s termínem třetí míza, páč něco takového by neexistovalo.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Naďa Naďa | 6. května 2016 v 8:48 | Reagovat

Moc hezky shrnuto 😉

2 Alka Alka | 6. května 2016 v 9:21 | Reagovat

[1]:Tady vidíš, co Tě případně čeká...:-)

3 padesatka padesatka | 6. května 2016 v 10:24 | Reagovat

Móc hezký a velmi, velmi pravdivý.

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. května 2016 v 11:38 | Reagovat

Já na luxování potřebuju týden.
Tedy, není to ozadýchání, ale je to tělocvik.
Tuhle zvednout tričko slečinky, očuchat, jestli je do špíny a nebo do skříně, támhle zvednout hračku princezničky (zatoulaný korálek, gumičky na náramky, botičky na monsterky), za rohem synkovo ponožky (ty raděj neočuchávám, čisté-špinavé, jdou do špíny)...
Marně jim vysvětluju, co kam patří, jak to tam mají dát hned, jak si mají uklízet.
Je to vážně marný boj proti přírodě. Mají bordelářství v genech...
Můžu stokrát tvrdit, že já byla jiná, ale je to jen tím, že já žila v jiné době. V době, kdy jsem trička měla tři, dvoje tepláky a dvoje kalhoty do školy. A dvě panenky a spoustu knížek.
Jsou to prostě po všech stránkách moji bordeláři a jednoznačně vím, že si to dělám sama, když neodolám (ať už ceně a nebo jejich žebrajícím očím) a koupím.

Ty jo, to jsem ale odbočila od článku, co? :-)
Je mi čtyřicet, biologický hodiny hrozí vybouchnutím, ale ještě mi zbyla nějaká soudnost.
Ale začínám se pomalu bát co přijde, až do stejného věku dozraje můj drahý :-)
Asi abych na sobě začala makat, abych aspoň budila zdání mladé milenky :-)

5 Alka Alka | E-mail | 6. května 2016 v 12:08 | Reagovat

[3]:Moc díky za souznění.

[4]: Se svými "malými" dětmi máte čas - spousta jiných starostí, než se zabývat něčím jiným. Míním Vašeho manžela. S dětmi se nedá nudit. :-)

6 Fredy Fredy | Web | 6. května 2016 v 12:56 | Reagovat

moc hezky napsáno :-)

7 Alka Alka | 6. května 2016 v 13:13 | Reagovat

[6]:Díky.

8 Jana Jana | E-mail | 6. května 2016 v 13:46 | Reagovat

Tak pod tohle se podepišu!Ze zkušenosti: když "to" chlapovi začne po šedesátce haprovat, nahrne se mu krev prudce do hlavy a začne dělat takové blbosti, které si ani nedovedete představit.

9 Alka Alka | 6. května 2016 v 13:55 | Reagovat

[8]:Já věděla, že to oceníš. Tvé zkušenosti s tou "3. mízou" u chlapa jsou neuvěřitelné.

10 Naďa Naďa | E-mail | 6. května 2016 v 14:20 | Reagovat

[2]: No právě jsem se trochu vyděsila :D A už za pár :DD

11 Alka Alka | 8. května 2016 v 13:08 | Reagovat

[10]:Neboj, není vždy nutné. :-)

12 Kitty Kitty | E-mail | Web | 14. září 2016 v 22:06 | Reagovat

Že by ta loňská "partnerská krize" byla MOJE třetí míza? O-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama