Krvavé koleno a Tetička z Ameriky (aneb Jarní venkovní hry podruhé)

1. března 2016 v 7:07 | ALKA |  Věk není žádná sranda

Krvavé koleno byla v mém dětství fakt "hustá" hra. Jediná, která se musela hrát ve tmě. Protože "krvavé koleno" ve dne spalo. Což chápali i naši rodiče, a ve školním roce čas od času v sobotu večer (páč v neděli jsme se vyspali) a o prázdninách i ve všední den, nás tu hru nechali hrát. Míním tím, že i my, malí prcci, jsme směli být venku za tmy.



Mám z ní pocit, že to je jediná hra, při níž jsem se fakt bála; byla taková hororová - teda pro děti 5 - 7leté, což mohlo být i tím, že jsem byla venku ve tmě. Znáte to - slušné děti chodí domů za světla; a když jste předškoláci nebo i na prvním stupni základky, chodíte domů do osmé večer. I v létě. V zimě i do pěti. Leč k meritu věci, tedy hry.

Nějaké dítě bylo Krvavé koleno a schovalo se někde nedaleko.

Teď ovšem nezbytně nutně musím popsat prostředí, v němž jsme hráli. Dvůr - tvořený třemi v podstatě zalomenými ulicemi - byl to lichoběžník se třemi širokými cestami, které ze dvora ústily do ulic. Těmito vzájemně navazujícími cestami jezdili pravidelně jen popeláři, když přijeli jednou týdně vyvézt popelnice. Spodní cestou, na a nad níž se většina našich her odehrávala, jezdila občas jen služební "šestsettrojka" pana Plechače, ředitele Staliňáku.

Kromě toho tam byly tři cestičky, které spojovaly průjezdy daných ulic. Napříč loukou, tedy dvorem. Průjezd byl vlastně jen průchod (dva z nich dokonce končily schody), protože byl pro pěší.

Na zmíněném dvoře bylo ještě hřišťátko - jako že udusaný povrch bez trávy - na kopanou a vybijku a tak, s dvěma vzrostlými silnými duby; dvůr byl do vrchu, takže i stráně se našly; byla tam i dvě klepadla na koberce; v horní části rostly šípkové keře, šeříky, něco náletových osik a níž (k nám; k té spodní cestě) bylo pár břízek.

Jinými slovy - Krvavé koleno mělo něúrekom možností se schovat, a tedy hafo možností odkud na nás vyběhnout. Ale hlavně - na dvoře fakt byla tma. Jen na začátku dvou cest do dvora svítily pouliční lampy, a světlo z oken bytů bylo dobré tak na to, aby vrhalo příšerné, čímž míním strašidelné, stíny…

Je nás tak 10 - 12. Nejstarší cca dvanáctiletá holka je "máma". Všichni se držíme za ruce, chodíme do kola a "máma" říká:

"První hodina odbila, lampa ještě svítila, druhá hodina odbila, lampa ještě svítila…" a pak je jen na "mámě", kdy tedy nějaká hodina odbila a "lampa zhasla".

Načež vyběhne Krvavé koleno a začne děti honit; koho chytí, ten je pak Krvavé koleno. Čili je to hra na babu, s úvodem hry na schovku - akorát, že za tmy, čímž nabývá na zajímavosti.

Mám k tomu zcela vlastní (nikoliv konspirativní) teorii, proč se ta hra jmenuje Krvavé koleno.

Páč když ve tmě běžíte a sice víte odkud - pryč od Krvavého kolena, čím dál, tím líp - ale ve tmě tak úplně nevidíte kam, tak nutně jednou musíte zakopnout, upadnout a koleno si rozbít a odřít. Do krvava. Tak proto Krvavé koleno. Ale ta hra pro malé děti je báječně strašidelná a nemá vadu.

Dneska ten dvůr jistěže existuje stále. Jen ty širší cesty jsou už asfaltky a osvětlené, místo udusaného hřiště je parkoviště, druhé je na konci lichoběžníku místo travnaté plochy… a místy si jednotlivé domy pronajaly a tedy oplotily kousky toho dvora, aby měly "soukromí" samy pro sebe si. Šeřík není, břízy nejsou, jen mezi popelnicemi, resp. kontejnery a oplocenou plochou u domů roste pár náletových osik; nejsou ani klepadla na koberce - a inu ano: není tu ani dost dětí, které by si ty hry hrály.

Tady si Krvavé koleno nezařádí. Ani na schovku si zrovna nezahrajete, nebudete-li se schovávat mezi zaparkovanými auty, což vřele nedoporučuji. Na asfaltce se nicméně lépe hrají drápky, vybijka, i školka přes švihadlo… a jistěže i "panák" či jeho náročnější obdoba "šnek".

(Rozkecala jsem se a nejen popisem této hry - na niž mám zážitky s mrazením v zádech - natolik, že Tetička z Ameriky holt bude až příště. A kdybyste nevěděli, jak se hraje "šnek", ozvěte se.Mrkající)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Naďa Naďa | 1. března 2016 v 7:29 | Reagovat

Já bych prosila vysvětlit, jak se hraje šnek. :) Děkuji.

2 Magda Jogheeová Magda Jogheeová | E-mail | 1. března 2016 v 9:06 | Reagovat

Pěkná vzpomínka... jo, klepadla, ani po kotníky jim nesahají disneylandy a jiné landy...
Akorát, že dnes to na jarní hrátky nevypadá. Právě jsem krmila ptáčky a málem jsem nenašla ani budky...opravdu romantické.

3 Alka Alka | 1. března 2016 v 11:21 | Reagovat

[1]:Křídou se namaluje velký šnek, aby se v něm dalo skákat, ulita se rozdělí na políčka, aby se tam vešly nohy a dál se hraje jako panák. (Dá se kombinovat se školkou - nejdřív se skáče po jedné, pak po druhé, pak po obou nohou a políčko se šutrem se přeskakuje; doskáče se do středu ulity a hurá zpět.)

[2]:Mně zcela zapadaly kvetoucí sněženky...ale těm to asi patří.

4 Naďa Naďa | 1. března 2016 v 18:47 | Reagovat

[3]: Děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama