Vánoční tradice

21. prosince 2015 v 13:00 | ALKA |  Prostě sranda (společenská)
Při prvních Vánocích s prvním potomkem nebyl tomuto ještě ani rok, zato byla dcerunka dost velká na to, aby se mohla radovat z ozdobeného stromečku. Podle toho byl nazdobený, včetně jakýchsi bílých péřových řetězů, živých svíček, prskavek atd. atd. atd.

Štědrý večer proběhl v pohodě, na Boží hod - tedy první svátek vánoční - šel večer můj pán a vládce donést dárky svým rodičům, zatímco prvorozená zase chtěla "svítí, svítí". Tak hodná maminka zapálila svíčky a s miminkem na ruce stála u stromečku, který svítil. A za chvíli už plápolal. Neb ony krásné péřové řetězy od svíček chytly. Hele to byl šrumec.


Naštěstí byl stromek v dětském pokojíku, takže jsem dítě operativně okamžitě vrhla do postýlky a uhasila stromek plenou. Minimax jsem doma neměla, ostatně nemám dodnes. A kdyby dnes hořelo, nemám při ruce ani pleny. (A až je případně posléze při ruce mít budu - jakože pro sebe - tak mi budou houby platné, protože to budou nějaké inkontinentní papírové jednorázovky, nikoli pleny bavlněné látkové, jimiž šlo uhasit.)

Jistěže jsem do tohoto dne patřila k těm, kteří říkali:
"Jen naprostýmu idiotovi může chytit vánoční stromek. Daj' si ho, blbové, k zácloně, zapálej' svíčky a ještě se divjej'."

Neb v televizi takových případů ukazovali…No zařadila jsem se k nim taky. Tedy ne k televizním, jen idiotům. (Poznámka k "divjej´": jistěže gramaticky správně je DIVÍ; hovorově by se psalo DIVĚJ, ale DIVJEJ je tak úžasné, že jsem si nemohla pomoci. Z čehož vidíte, že i já, milující češtinu, mám v této oblasti slabosti.)

Obecně bych navíc řekla, že tímto začala naše vánoční domácí tradice - stromek nepřežije druhý svátek vánoční. Tedy Štěpána. Sice se asi 3 roky na Vánoce se stromkem nic nedělo, ale pak ho - buď na první, nebo na druhý svátek - vždycky některá dceruška srazila. A když už byly dcerky dost velké na to, aby jej nesrážely, svrhávala ho Blekynka, naše chytrá a báječná kočička. Dokonce jsem stromek kvůli ní přivazovala ke garnýži; bez efektu. Srážení vánočního stromku a na Štěpána jeho odstrojení, vyhození a luxování rozbitých ozdob se stalo naším vánočním folklórem dobře na 13 let.

Jóó, to byly časy…
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Naďa Naďa | 21. prosince 2015 v 13:06 | Reagovat

Nám loni stromeček spadl na Haničku, při zdobení. Stal se z toho největší zážitek Vánoc. Myslím, že dneska už si ani nevzpomene, jaké dárky pod stromečkem byly, ale že jí spadl na hlavu, to vypráví všude :D

2 Alka Alka | 21. prosince 2015 v 13:12 | Reagovat

[1]:Ano - tak mají vypadat Vánoce - mají mít v sobě něco, co si člověk zapamatuje (což ponožky a šampóny nebejvaj´...).

3 Magda Jogheeová Magda Jogheeová | E-mail | 21. prosince 2015 v 16:43 | Reagovat

Fakt myslíš, že s těmi Tenami by to uhasit nešlo...? Abych věděla až jednou. Tak natrénujeme to někdy u opékání buřtů.
Jinak, pěkný fejeton. A divjej je nádherný slovo. Udržuj ho, prosím, ať se neztratí...
Jo a pěkné Vánoce!!

4 Alka Alka | 21. prosince 2015 v 20:37 | Reagovat

[3]:Díky - a pohodové Vánoce jistěže i Tobě a celé (hlasující) rodině :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama