Terminus technicus - ZŽZ

23. září 2015 v 12:18 | ALKA |  Mé kritické (?) myšlení
ZŽZ jsem jako zkratku pro svůj terminus technicus (totiž zkurvenej život zasranej) vymyslela v říjnu 1989.

To jsem se dověděla, že můj pán a vládce (do té doby báječnej manžel) má eresku, lidově roztroušenou sklerózu, medicínsky sklerosis multiplex. Navíc jsem - já idiotka - chtěla znát prognózu. Jsem se ji dověděla: do 4 - 5 let zemře, předtím ochrne. No bezvadný: dvojčatům bylo 5 let, starší dceři 9 a kousek.


Zkurvenej život zasranej.
A zatímco v listopadu 1989 se lidi tu hroutili z "převratu", tu se radovali ze "sametové revoluce", já zobala antidepresiva a politika mi byla dost šumafuk. Částečně jsem byla dokonce radostná, neboť jsem tolik nemusela myslet na situaci doma.

Načež ovšem politická situace dopadla i na mne, takže jsem padla do nezaměstnanosti. Čímž jsem v závěru roku 1992 oprášila zkratku ZŽZ a pojala to tak, že ještě 10 let musím přežít. Pak už budou i dvojčata plnoletá a já jednou večer ulehnu, symbolicky zkřížím ruce na prsou a zesnu.

Dneska mi je 60 a hodlám tu být ještě 10 let - páč mi stát (ten zmetek) vyměřil tak malej předčasnej starobní důchod, že s ním hodlám těch 10 let vyžít jen proto, aby mi musel bejt vyplácenej!!!

Nicméně i přes ZŽZ mě moje první registrace na pracáku dostala. Bylo to totiž tak, jak jsem kdysi vylíčila svým dětem:


A už jsem v lednu 1993 na pracáku; to byl ještě jen v Mostě, měl pár kanceláří.

Eviduji se u ženské tak o deset let mladší než jsem já; a že mě bylo 38 let! Dávám jí občanský průkaz, ona si z něho opisuje a nahlas si diktuje a u mne ověřuje jméno, datum narození, stav… načež, s mojí občankou stále před sebou, se zeptá:

"Vy jste vyučená?"

Podezřívavě na ni koukám, co to na mne zkouší. V občanském průkaze na straně 6, hned pod rodným číslem, které si právě opsala, mám psáno vzdělání vysokoškolské.

"Ne." Odpovídám.

"Tak vyučená s maturitou?"

To už se na židli opírám tak pohodlně, jak jen to jde; tak Tebe si, děvenko, vychutnám.

"Ne, ne", odpovídám a čekám, jestli položí otázku správně. Jestli se zeptá na nejvyšší dosažené vzdělání. Čumí jak vejr a zahuláká:

"Tak co teda?!!!"

"Tak co teda co?" S úsměvem chci upřesnit, na co že se to vlastně ptá.

"No to vzdělání!!!"

"Jo to. Promiňte, původně jsem nabyla dojmu, že umíte číst. Máte to v té občance. Vysokoškolské."

Znáte pojem 'usmívá se jak měsíček nad hnojem'? Tak jsem se usmívala já na ni: mile, dobrodušně, soucitně, s pochopením pro blbečka…

Po půlhodinovém trápení s vyplňováním evidenčního formuláře na počitadle konečně pracovnice ÚP vyplnila. Místo uložení přes enter, to deletem smázla a začla znovu. Už bez té vložky s mým vzděláním.

Takže už při odchodu z pracáku mi bylo jasné, že než dojedu z Mostu domů, mám před barákem narváno zaměstnavateli. Páč když má práci takovéhle střevo, tak o mne se porvou. No neporvali se, nicméně jsem po půl roce práci přece jen našla.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Magda Jogheeová Magda Jogheeová | E-mail | 23. září 2015 v 12:27 | Reagovat

Tak teda i přes ZŽZ si zachováváš smysl pro humor (věřím, že někdy člověku také dochází), a proto věřím, že tu budeš dýl než deset let. Pokud tedy budeš sama chtít. Ahoj!

2 Alka Alka | 23. září 2015 v 12:31 | Reagovat

Kdyby to bylo pod deset - tak je to kvůli Matce přírodě a zdravotnímu stavu, který "odpovídá věku a životnímu způsobu" jak říkám na svá cíga já.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama