Já si umím udělat „kámoše“

Pátek v 10:14 | ALKA |  Společnost a já
Už jsem se zmínila, že nechci ani hrábnout na úklidu veřejného prostranství před naším barákem. Současně na ten bordel, v nějž se přeměnilo spadané listí nedalekých kaštanů a buku, šišky spadané z blízkých smrků, stará tráva apod., se mi koukat nechce.

A tak jsem zase jednou mejlnula na městský úřad, své "oblíbenkyni" (ne že bych ji znala osobně), vedoucí odboru městské zeleně či čeho to.
Napsala jsem:

Dobrý den,
doufám, že mě nemáte ve spamu, jinak Vám to řeknou ti z cc. (na vědomí).
Loni jsem slíbila, že po 8letých žádostech nebudu opruzovat s pokosením toho smrku, kvůli němuž dýl svítím a topím. A inu ano - neopruzuju.
Zato chci uklidit veřejné prostranství před svým bydlem. Dosud jsem uklízela , teď - uznejte - bych byla blbá.

Takže posílám fotky veřejného prostranství, které jsem 40 let uklízela, ale teď je to na Vás.
Hezký den
 

Konečně na mne padla

Pondělí v 7:07 | ALKA |  Věk není žádná sranda

Jarní aktivita. Už 5. rokem se koncem února divím, že nemám proleženiny. Neb v listopadu zazimuji, což v mém případě znamená, že z baráku vylejzám, jen když nutně musím, zatímco doma trávím čas buď v posteli nebo na gauči = zazimovací ložing.

Stejně tak ovšem v březnu čekám, kdy na mne padne jarní aktivita. Míním tím takové to nadšení a fyzičku pro úklid po zimě.

Už na mne skoro padala, takže jsem aktivně napsala víc příspěvků na blog, než činívám… je jednodušší navštívit klávesnici, než vymalovat obývák, odprášit cca 800 knížek, a tak.

Ukecaní senioři

15. března 2017 v 9:59 | ALKA |  Věk není žádná sranda
Tak nějak nevím, jestli a jak se k ukecaným seniorům zařadit.

Totiž: stará jsem. Čili seniorka. (Volím tento výraz proto, že hafo mých známých, kámošů až přátel nesnáší označení starobní důchodce. Já jsem starobní důchodkyně a páč pámbů nedal, tak předčasná a do předčasného starobního důchodu jsem šla vinou současného režimu téměř o 4 roky později, než bych mohla jít za režimu předchozího do důchodu normálního. Pro koho to je moc složité: mám 3 děti a za komančů jsem mohla do důchodu v 54. Což v současném režimu nešlo. Tak jsem šla v nějakých 57 do předčasného, čili o tři roky dřív. Což jistěže ovlivnilo výši toho bakšiše, co mi stát pod názvem důchod dává.)

Čímž nemám problém s výrazem senioři. Ovšem ukecaná jsem byla vždycky. To s mým věkem fakt nesouvisí. Ale chápu všechny, kdož mají pocit, že my staří jsem užvanění. Neb jsem to zase zažila; ne prvně, již párkrát. Ne se sebou!!!
 


Dnes podáte, zítra dodáme

11. března 2017 v 10:14 | ALKA |  Společnost a já
Jsem dost stará na to, abych reklamu "nebaštila". Příkladně takovou magnézii piju proto, že mi křečují nohy, takže musím dodávat hořčík. Přičemž po hořčíku v tabletách mi je na blití. Reklama magnézie, jak ji popíjejí "češští lvi" ve mne vyvolává spíš pocit, že tudy cesta nevede. A i když reklama matonky, prezentovaná těmi vítězi Stardance, je moc hezky barevná, svižná a poměrně inovativní, tak já jsem přes ten hořčík, jinak by mi byla i ta magnézie šumafuk.

K ostatním reklamám mám ještě horší přístup. U některých si dokonce říkám: Se nedivím, že jste tak drazí, cpete do reklamy ňák moc peněz…

Takže ani hlášku České pošty "Dnes podáte, zítra dodáme" neberu nijak zvlášť vážně. A protože bydlím v části města, v níž sice máme vlastní pobočku hlavní pošty, ale otevřená je jak kdy (tu je zavřeno z provozních důvodů, tu kvůli nemoci, v létě skrzevá dovolenou, sem tam i bez udání důvodu; podobně když je otevřeno, lze těžko určit úřední hodiny, velmi flexibilně se mění, občas je přes poledne zavřeno i tři hodiny - něco jako středomořská siesta…), tak se spoléhám jen na to, že aspoň vybírají schránku a dopisy tam házím.

K MDŽ chci nanukáč

7. března 2017 v 16:02 | ALKA |  Společnost a já
Mezinárodní den žen jsem "slavila" bez ohledu na režim. Stačilo mít kolem sebe chlapy. Dokud žil můj pán a vládce (letos to bude 21 let, co umřel), tak jsem mu včas říkala: "bude MDŽ, koukej mi koupit nanukovej dort". (Ten mi ostatně musel přinést i po porodech.)
Nanukový dort si na MDŽ už 26 let kupuji sama - můj pán a vládce byl před smrtí pár let ochrnutý… Což neznamenalo, že budu bez nanukáče; stejně jako, že nanukáč chci od dětí. Nechci. Od těch chci přání ke Dni matek - taky furt. Ještě než jsem v roce 1984 vrhla 2čata, říkala mi známá: "Hele MDŽ může slavit každá, my matky máme navíc Svátek matek."

Další články


Kam dál